Debaty o home office a kancelářích se často vedou na úrovni businessu: Řeší se primárně výkon lidí, který ale málokterá firma reálně měří.

Tento pohled podle mě opomíjí podstatu problému. Zapomínáme na to, že práci ve firmách (stále) vykonávají lidé – tedy sociální bytosti, jejichž fungování je zásadně ovlivněno prostředím a interakcí s ostatními.

Právě sociální a pracovní psychologie se dlouhodobě věnují tomu, jak lidé spolupracují, jak vzniká důvěra, jak se sdílí informace a co reálně ovlivňuje výkon týmů. A ukazují, že tyto procesy nejsou jen otázkou nástrojů nebo individuální produktivity, ale především kvality mezilidských interakcí.

Pokud tedy chceme pochopit, jak má dnes práce fungovat, nestačí dívat se jen na výkon. Je potřeba se podívat na to, jak funguje člověk. A právě v tom je tento pohled zásadní. 

Nejsme jen kolegové. Jsme biologické bytosti

Začnu trochu nekomfortně. Chronická osamělost má podle výzkumů American Psychology Association podobný dopad na zdraví jako vykouření 15–20 cigaret denně. A silné sociální vazby dokážou dle American Psychological Association snížit riziko předčasného úmrtí až o 50 %. Jako lidé jsme evolučně nastavení na to, abychom byli spolu. Potřebujeme kontakt, osobní interakce, přítomnost druhých. A to nejen kvůli vztahům, ale i kvůli tomu, jak funguje náš mozek.

Online nestačí (a dobře to víme)  

V posledních letech jsme si ověřili jednu věc: Pracovat online umíme. Umíme budovat, řídit i škálovat remote týmy. Ve zkratce to funguje. Ale zároveň vidíme, že to není všechno. 

Proč? Důvodů je několik, vybrala jsem pár příkladů. 

Neverbální komunikace: Podle celoživotních výzkumů A. Mahrebiana (doporučuji knihu Silent Messages) až 70–93 % komunikace tvoří neverbální signály – výrazy v obličeji, postoj těla, gesta, tón hlasu. Ty se v online prostředí z velké části ztrácí. Některé výzkumy tvrdí, že online jsme reálně schopni vnímat pouze 30 % toho, co je komunikováno. Ubíráme se tak o podstatnou část toho, co mezilidskou komunikaci tvoří, a z logiky věci nemůžeme informace vstřebávat stejně jako offline. 

Rychlost práce: Týmy, které spolupracují face to face, údajně řeší problémy až o 30 % rychleji než týmy online. Proč? Je to jednoduché – je rychlejší otočit se na židli a zeptat se kolegy než čekat na odpověď’ ve slacku, e-mailu nebo na další online meeting. 

Kreativita: Podle Stanfordu generují týmy pracující face to face o 15–20 % více nápadů než týmy remote. 

Do toho přidejte ještě jedno číslo: Podle společnosti Gallup 25 % lidí pracujících remote pociťuje izolaci. A jak už jsme si řekli na začátku, silný pocit izolace má stejný vliv na naše zdraví jako těžké a pravidelné kouření. 

Home office a remote práce tedy fungují (sama tento článek píšu z domova), ale není to kompletní náhrada za on site systém. 

Co se opravdu děje, když jsme spolu v jedné místnosti? Neurobiologie říká, že…

Tady se dostáváme k něčemu, co se často neřeší – neurobiologie spolupráce.

Když jsou lidé fyzicky spolu, dochází k tzv. neuronální synchronizaci. Zjednodušeně řečeno, když komunikujeme osobně, naše mozky se začnou ladit na stejnou vlnu, v nich pak vznikne doslova ohňostroj a jsme, velice zjednodušeně, šťastnější nejen v daný moment, ale i dlouhodobě, než při komunikaci online… 

V pracovním světě tento mechanismus zrychluje porozumění, zlepšuje naši práci s emocemi a dlouhodobě podporuje vznik nápadů. 

Mozek funguje jako biologický vysokorychlostní internet. A jak tvrdí i sám (doplnit jméno – Chief Ai Officer META), tomu se digitální nástroje ani nepřibližují. 

A přesně proto nemůže kancelář být „jen místem na práci“

Dřív byla kancelář primárně místem, kam si člověk přišel „odškrat to do list“ nebo „odsedět práci“. To dnes už vůbec nefunguje. Pokud má mít kancelář smysl a lidé do ní mají pravidelně chodit, musí plnit úplně jinou jinou roli. 

Jakou? Kancelář musí fungovat jako lidská laboratoř. To znamená být místem pro setkávání, spolupráci a budování vztahů. Místem, kde se buduje důvěra, řeší se komplexní problémy a tvoří se nápady. 

Problém: Trh komerčních nemovitostí na to není vůbec připravený

Tady se ale dostáváme k realitě trhu. Firmy dnes potřebují flexibilitu, možnost reagovat na rychlé změny a tím pádem i možnost růst nebo se zmenšovat. 

Jenže nemovitostní trh funguje pořád stejně. Dlouhodobé smlouvy, velké investice do fit-outu, rigidní nastavení prostoru. 

Kanceláře byly navržené pro svět, který byl stabilní a předvídatelný. Jenže firmy dnes stabilní nejsou.

Co se s tím dá dělat a jak k tomu přistupujeme v Moovin Space? 

Z našeho pohledu je řešení poměrně jednoduché. Nezačínat u prostoru, ale u toho, jak firma funguje, a hlavně, jak fungují lidé v ní. 

Pak až lze řešit, kolik prostoru potřebuje a na jak dlouho, jak má kancelář fungovat a do jaké míry má být flexibilní.

Moovin Space vznikl právě jako reakce na tento nesoulad.

Pozorovali jsme dva trendy. Na jedné straně existují firmy, které mají nevyužité kanceláře. Na straně druhé se nachází týmy, které hledají prostor, ale potřebují flexibilitu a nechtějí dlouhé závazky. Dává nám smysl tyto světy propojovat.

Pomáháme firmám sdílet existující prostory, zvyšovat jejich využití, snížit náklady a riziko a budovat tak nové komunity. 

Menším týmům umožňujeme najít kancelář rychle, bez vstupní investice a u někoho, s kým si budou dlouhodobě rozumět. 

Co si z toho vzít

Kanceláře nezmizí. Ale jejich role se zásadně změnila. Nejsou už místem pro individuální práci. Jsou místem pro vztahy, spolupráci a sdílení. A pokud mají kanceláře fungovat, musí reflektovat dvě věci: biologii člověka a fungování dnešních firem. Kdo tohle pochopí, získá velkou výhodu. Kdo ne, bude mít kancelář, která sice existuje, ale nikdo ji nepotřebuje.